Fantazie nás zavede dál než si myslíme

HP naposledy a do konce

8. kapitola

Polonahý Remus

_________________________________________

 

_____Na Grimnauldově náměstí 12

 

,, Už mě nic nenapadá" vzdychl Harry.

,, Nesmíš to vzdát, jsme teprve na začátku a věřím, že na něco přijdeme" chlácholila ho Hermiona.

,, Hermiona má pravdu"přitakal Ron a aby svoje tvrzení podepřel tak ještě kývl hlavou.

,, Pojďme si to zopakovat" řekla Hermiona a otevřela pergamen s poznámkami.

,, Takže Viteál v podobě Rojvolova prstenu je zničen, dál deník Zmijozela je taky zničen. To máme dva nalezené a zničené viteály. Potom tu je ten medajlon co zničil náš záhadný R.A.B. To už máme tedy tři a jak si říkal tak jich má být šest. Tudíž tu máme možnost v podobě šálku od Helgy z Mrzimoru, něco od Nebelvíra a v neposlední řadě had Nagini" přečetla a zahleděla se na Harryho ,, tak a teď jen zjistit kde je najít"

,,A to je právě to. Já absolutně nevím" vyhrkl rozčileně

 ,, i když toho hada určitě najdeme u Voldemorta a asi by nebylo pro náš plán nejvhodnější ho zabít jako dalšího, ale jako posledního. Šálek od Helgy nevím kde hledat..."

,, No počkej. Jak nevíš kde ho hledat? Vždyť si říkal, že byl u té ženské. Třeba tam ještě stále je" odporoval mu Ron.

,, Rone opravdu si myslíš, že by ho tam nechal potom co ji zabil?" Opáčila Hermiona.

,, A nedávalo by to snad smysl? Tak hele, Voldemort od ní ukradl šálek, potom přikázal té její skřítce, aby ji otrávila a ona byla potom odsouzena, ne? No a kde najít nejlepší skrýš pro viteál když ti kdo o ní věděli byli buď mrtví, nebo to byl právě iniciátor?" Shrnul a rozhodil rukama.

,, Já ti nevím, přijde mi to až moc jednoduché, aby to byla pravda"

,, No tak fajn" otočil se Harry na Rona ,, půjdeme se tam podívat, za to nic nedáme"

 ,, A pamatuješ kde to bylo?"

,, Ne, ale znám její jméno, takže by nám to mohlo pomoct s hledáním"

,, No tak to bude ještě zajímavé, můžeme hledat v rodokmenech ale je jich opravdu hodně" upozornila Hermiona.

,, Kde je najdeme?"

,, Taky by jste si už konečně mohli přečíst dějiny Bradavic, pak by jste se mě nemuseli ptát na každou hloupost" načertila se.

,, No vidíš, ale právě proto, že máme tebe" řekl Ron a položil ji ruku na rameno

,, to číst nemusíme, protože ty nám to řekneš" dořekl a široce se na ní usmál.

 Hermiona lehce zčervenala, ale dál to nijak nekomentovala.

,, Takže musíme do Bradavic" řekl suše Harry a zahleděl se oknem ven.

 

____________________________________________

_______Chroptící chýše

 

Marta s Remusem se mezitím ,co čekali na posledních třicet minut než se mohl lektvar dokončit, bavili o tom jaké jsou změny v kouzelnickém společenství.

,, Mám takový pocit, že to brzy skončí" svěřila se Marta.

,, Proč si to myslíte?"

,, Protože to tak prostě cítím a jen doufám, že budu moct být v poslední bitvě i nějak prospěšná" přiznala a odpočítávala minuty.

,, Taky si to myslím, ale jen doufám, že to nebude až tak zlé jak si myslím já" opáčil Remus.

,, Jak to myslíte?"

,, Mám strach o Harryho" přiznal.

,, On se o sebe umí postarat. Už dávno přestal být dítě, aby ho sledovali na každém kroku"

,, Vy jste věděla, že jsme ho sledovali?" Podivil se

,, Ale jistě, vždyť Albus mi říkal všechno i když si myslím, že až tak všechno ne. Prý, abych si nedělala tak těžkou hlavu" podala si hrnek kafe a dopila zbytek.

,, Takže Vy víte i o tom co dělali s Harrym než zemřel?"

,, Ano, ale je to velmi tajné a sama sem se zavázala neporušitelným slibem, takže mě snad chápete, ne?"

,, Jistě, chápu" řekl a podíval se z okna ven, kde už nastávalo šero.

,, Můžete mi něco říct?"

,, Hm?"

,, Co děláte pro řád Vy?"

 Remus se zakuckal, ale rychle to překryl zakašláním

,, No já jsem zvěd"

,, Snad ne u Voldemorta?"

,, Ne, ne. Jsem zvěd u takových jako jsem já. Stejně nejsem asi moc platný, protože většina vlkodlaků se k němu stejně přidala" zesmutněl.

,, To nepovídejte, věřím, že jste dělal co jste mohl. A předpokládám, že aspoň některé se Vám podařilo přesvědčit, ne?"

,, To ano, ale jsme v menšině a navíc se musíme skrývat, aby nás nepobili dřív, než nastane boj"

,, Tak to je mi líto, opravdu"

,, Ne, nemusíte nás litovat. Naopak, myslím, že a to nemluvím jen  za sebe že sem spíš hrdý na to, že mohu bojovat na straně dobra"

Marta mu to jen odkývla a vstala. Přešla k pracovnímu stolu a začala připravovat ingredience, protože už brzy uplyne doba jeho zrání.

     Když dodělala lektvar tak ho nalila do lahviček a opatřila kouzlem proti kažení. Podala je Remusovi a začala si balit svoje věci.

,, Takže zítra o úplňku sem přijdu jak jsme se dohodli. Předpokládám, že pocítíte trochu jiné účinky než při tamtom lektvaru, ale jsou jen k dobru tak se nemusíte bát" promluvila když se připravovala k odchodu.

,, Děkuju moc a zase zítra, Sbohem" rozloučil se a lehl si na polorozpadlou postel.

 Marta jen jemně zakroutila hlavou nad tím dobráckým vlkodlakem a odešla domů za Lilly.

 

_________________________________________

 

_________ Druhý den ve 24:00 v Chroptící chýši

 

,, Ták je hodnej pejsek" hladila si krotkýho vlkodlaka Marta.

,, Ale teď tě radši moc pokoušet nebudu, na napij se" podstrčila mu misku s vodou a v ní velmi silný uspávací lektvar.

 Když Remus v podobě vlkodlaka usnul mohla mu Marta vytrhnout pár chloupků.

 Během pár vteřin měla všechno hotové, ale nechtěla tam Remuse nechávat samotného. Proto se posadila na židli vedle spícího vlkodlaka a sledovala ho dokud sama neusnula.

Ráno se probrala vcelku vyspalá, ale polámaná ze židle. Ihned se podívala kde je Remus, ale ten ještě tvrdě spal na zemi, ovšem už přeměněný zpět a kdyby neměl aspoň ty kalhoty tak by byl nahý.

,, No tak s tím lektvarem jsem to asi krapánek přehnala" šeptla si pro sebe. Vzala deku, která tam byla pohozená a přikryla tím Remuse. Ten se jen lehce zavrtěl, ale spal dál. Marta se zvedla a vyšla ven do vycházejícího slunce. Vzala si svůj hnědý plášť a nasadila si kapuci. Došla do Prasinek a rovnou zamířila ke Třem košťatům. Vstoupila do okálu a zjistila, že tam ještě nikdo není. Tim líp pro ní. Přešla k pultu a čekala na nějakou obsluhu. Po pěti minutách vyšla Rosmerta ze zadu a přišla rovnou k Martě.

,, Co si budete přát?"

,, Podáváte tu i snídaně?"

,, Ale jistě"

,,  Dobrá pak prosím dvakrát. A jestli ještě můžu poprosit tak sebou" poprosila mile.

,, Jak si přejete. Hned to bude" Rosmerta zašla znovu do zadu a během chvilky se vrátila i s dvěma pytlíčky ve kterých byly misky se snídaní.

Marta zaplatila a šla zpět do Chroptící chýše.

Vstoupila do domu a šla do vedlejšího pokoje než kde spal Remus. Vykouzlila si stůl a dvě židle, prostřela ho a položila na talíř snídani, kterou koupila.

,, Hmmm, co to tu tak krásně voní?" Zeptal se a protáhl se jako kočka když vstoupil do místnosti.

,, Volská vejce se slaninou" odpověděla a otočila se na něj. V tu ráno ztuhla a sledovala tak trochu ospalého Remuse.

,, Ehm..." vydala Marta a zadívala se na strop jakoby tam bylo něco zajímavého.

Remus se ohlédl kolem sebe a potom i na sebe, zjištění ho trochu šokovalo. Měl na sobě pouze roztrhané kalhoty a jinak nic, rychle se omluvil a vypálil zpět do místnosti odkud přišel. Vrátil se až když měl na sobě triko, boty a plášť.

,, Pardon. Nejsem zvyklý, že někdo v Chroptící chýši je a ráno jsem na to taky jaksi pozapomněl" omlouval se.

,, To nic, to já sem měla dát nějak vědět, že tu jsem"

,, Jinak ten lektvar byl opravdu skvělý, neměl jsem ani sebemenší chuť na krev a to se mi nestává"

,, To poděkujte Lilly" řekla a rázem zmlkla.

,, Rád bych" řekl Remus a výraz v jeho očích promlouval za vše.

,, Pojďte se posadit a něco snězte, včera sem Vám do pití dala trochu uspávacího lektvaru, kdyby jste mě chtěl kousnout když sem Vám brala ten chlup a asi sem ho udělal dost silný"

,, To nevadí, aspoň jsem se krásně vyspal. Připadám si jak znovuzrozený" znovu se protáhl a posadil se ke stolu. Marta udělala to samé, ale z opačné strany. Popřály si dobrou chuť a pustily se do jídla.

 Mezitím Marta přemýšlela o tom kde ještě sehnat pero z fénixe, protože jediného kterého znala byl Fawkes a ten byl pryč od Brumbálovi smrti. Tak tohle byl pro ni další nepřekonatelný problém. Nevěděla si rady a hlavně nevěděla ani kdo by ji mohl poradit snad jedině Albus, ale ten.....

A pak ji to napadlo. Vždyť každý ředitel, který zemřel měl svou podobiznu v ředitelně a každý z nich si zanechal své vzpomínky. Takže i toto měla vyřešené a teď už jen zjistit jak se tam nepozorovaně dostat.

 

 

Poslední komentáře
13.11.2017 11:48:10: If I were an educator, I would definitely choose essayforcollege for my thesis papers. I know that t...