Fantazie nás zavede dál než si myslíme

HP naposledy a do konce

5. kapitola

Seznámení

______________________________

____po 2 týdnech

Byly právě tři dny před úplňkem když si chystala věci na odchycení vlkodlaka, aby mu mohla vytrhnout chlup do lektvaru.

,, Ták...síť mám, uspávací lektvar mám, ochraný štít jsem si procvičila, klec kdyby náhodou je zmenšená v batohu" kontrolovala si.

,, Takže a teď vymyslet kam na lov" chvilku pochodovala po místnosti a přemýšlela, kde to nebude tolik nebezpečné. Zapovězený les nepřipadal v úvahu, protože se tam začali soustřeďovat i jiná nebezpečná kouzelná stvoření než byli jen vlkodlaci. Stále pochodovala po místnosti a stále přemýšlela, kde by mohla narazit na vlkodlaka, když ne v Zapovězeným lesem a pak si vzpomněla. Bouchla se do čela a řekla ,, jak já na něj mohla zapomenout"

,, Takže jinak. Nejdřív se s ním musím spojit.Jinak ten lektvar nikdy nevznikne. Ovšem jak???" A znovu byla v začarovaném kruhu. Jen tak na ulici vyjít nemohla, protože dávno byla prohlášena za mrtvou a když už šla ven tak nešla dál než kousek od vesnice.

,, Takže vymyslet převlek" a dala se do práce. Chodila po místnosti a hledala ve všech věcech co se jí za tu dobu nashromáždilo. Jenže nic nenašla...

,, Jsem to, ale hloupá" bouchla se znovu do čela. Sedla si vedle Lilly na postel a chvilku přemýšlela jak to udělat, aby neprozradila co se tu děje a hlavně aby on nepoznal o co tu jde. Sice byl věrohodný a Harry je pro něj jako syn, ale nemohla nic riskovat. Namířila hůlkou na vytetovaného fénixe a spojila se s Remusem Lupinem.

,, Ehm, ehm. Pane Lupine?" Zeptala se zdráhavě.

,, Ano?" Zeptal se.

,, Mám problém.  Nejspíš mi nebudete věřit, ale nyní nesmíte nikomu dát nijak najevo, že jsem se s Vámi spojila. Bylo by to příliš velké nebezpečí pro oba"

,, Kdo jste?" Zeptal se a v hlase byla cítit nedůvěra.

,, Jste v místnosti, nebo tam kde jste sám?"

,, Ne. Je tu...vlastně to Vám může být jedno dokud mi neřeknete kdo jste."

,, Prosím. Ať na Vás nikdo nepozná že jste ve spojení" prosila zoufale.

,, Sem někdo kdo je prohlášen za mrtvého a nikdo se nesmí dozvědět, že žiju, protože pak by bylo v nebezpečí více životů než jen ten můj," shrnula

,, A to Vám mám uvěřit? V této době není nic jistého. Je sice pravda, že jste se se mnou spojila způsobem, který používají jen naši, ale kdokoliv mohl zjistit jak to obejít"

,, Ale prosim Vás. Jak Vás tohle mohlo napadnout? Vždyť to vymyslel Albus, tedy profesor Brumbál a není nikdo kdo by dokázal obejít bezpečnost tohoto spojení, ani Voldemort" odporovala mu.

,, Dobrá, dám Vám příležitost i když ještě nevím co po mě chcete, ale musíte nejdříve odpovědět na pár otázek"

,, Jistě ptejte se, ovšem musím poznamenat, že několik let sem se stýkala jen s Albusem a ....nikým"

,, Takže, nejdříve. Odkud mne znáte?"

,, Od profesora Brumbála" řekla skoro pravdu, protože ho znala ještě jako studenta a samozřejmě jako přítele Potterových.

,, Proč se spojujete právě se mnou?"

,, Protože jste vlkodlak a potřebuji od Vás pomoct"

,, Od koho to víte?"

,, No samozřejmě, že od Albuse" řekla nabroušeně.

,, A co Vám ještě řekl?"

,, Že na škole s Vámi o úplňku chodily tři neregistrovaní zvěromágové a to Sirius Black, James Potter a Peter Pettingrew. Nemám pravdu?"

,, A..Ano"

,, V tom případě necháte už té zpovědi a přesunete se někam do soukromí, abych si s Vámi mohla promluvit aniž by na Vás někdo něco poznal?"Zeptala se slušně.

,, Jistě, moment prosím"

Marta si oddychla a čekala na to až se přesune.

,, Už můžete mluvit" pobídl ji.

,, Takže jak jsem říkala, potřebovala bych od Vás pomoct a to tím....Tedy vím, že když se přeměňujete tak používáte stále Chroptící chýši a já bych od Vás potřebovala, ...no jak to říct, prostě bych od Vás potřebovala vlkodlačí chlup." vytlačila ze sebe

,, Chlup? Do lektvaru, jestli předpokládám správně"

,, Ano"

,, Do jakého lektvaru?"

,, To Vám nemohu říct"

,, Potom tedy.."

,, Ne, počkejte. Zodpovím Vám otázky jaké budete chtít, jen prosím já ten chlup opravdu velmi nutně potřebuji. Závisí na tom život a hlavně budoucnost nás všech."

,, Zodpovíte opravdu všechno?" Zeptal se podezřívavě.

,, Ano"

,, Tak tedy jak se jmenujete?"

,, Copak chcete ohrozit nás oba?"

,, Řekla jste, že zodpovíte jakékoliv otázky! A tvrdíte, že tento způsob spojení je nenapadnutelný.Navíc předpokládám, že bez této ingredience Váš lektvar nebude funkční."

,, Dobrá, ale ....Tak jo za ten chlup mi to stojí a hlavně doufám, že Albus věděl proč Vám věřit. Tak tedy jmenuji se Marta Foolipová" řekla jedním dechem a čekala na jeho reakci, která byla přesně taková jakou si představovala.

,, Marta Foolipová? Ale to není možné" Zareagoval naprosto zmateně ,, Vy, jste zmizela dva dny po smrti Potterových a všichni si myslely, že Vás dostaly zbylí smrtijedi. Kde jste proboha byla?"

,, Stále v Anglii, ale víc Vám opravdu říct nemohu. Bylo to hlavně přání Albuse a já ho porušit nehodlám. Už jsem Vám řekla víc, než jsem měla a teď už závisí jen na Vás jestli mi pomůžete, nebo ne."

,, Obávám se, že to ale bude trochu problém"

,, Proč?"

,, Protože poslední lahvičku vlkodlačího lektvaru jsem dopil před dvěma měsíci a teď je země zase krvelačná bestie. I když jsem připoutaný, tak se ke mě nedostanete blíž jak na dva metry. To víte, jediný člověk, který ho v mém okolí uměl připravit je vrah, takže moje zásobování skončilo"

,, To nebude problém. Vlkodlačí lektvar připravit umím, ale to by znamenalo, že bychom se musely setkat už den před úplňkem, abych Vám ho mohla dát" řekla

,, To by jste opravdu udělala? Ale jak to chcete provést?"

,, No tak to ještě nevím, protože absolutně nevím jak se zamaskovat, aby mě někdo náhodou nepoznal" přiznala

,, V tom případě Vám mohu pomoct, ale..."

,, Vím, musel by jste mě vyhledat...Moment. Musim končit, dnes o půlnoci se Vám ozvu tak buďte prosím o samotě" poprosila v rychlosti a ještě než něco stačil říct ukončila spojení.

,, Sakra kdo to sem leze?" Zahudrovola když slyšela kroky v obýváku.

________________________________

_____3 minuty zpět, před domem v Godrikově dole

,, Harry opravdu tam chceš jít sám?" Ptala se Hermiona a chytla ho za rameno.

,, Jo Hermiono. Nejdřív tam chci jít sám, potom vás zavolám" přesvědčoval ji Harry.

,, Tak už ho nech Hermiono, on ví co dělá" zastal se ho Ron.

,, Dobrá, ale kdyby něco.."

,, Tak se ozvu, neboj Hermiono" dopověděl za ni.

Harry si vzal do ruky hůlku kdyby něco a vkročil do domu kde se narodil, přešel chodbičkou a vešel do obýváku. Na první pohled to tam vypadalo jakoby tamtudy přejel náklaďák, ale to bylo jen tím, že to byla iluze pro nečekané návštěvy.

Prohlížel si rozbitý nábytek a nepořádek kolem sebe a nedokázal udržet pocit dojetí. Vyšel zpět na chodbu a šel ke schodům, které vystoupal a vešel do ložnice svých rodičů, kde vše bylo stále tak, jak se tam zanechalo, až na silnou vrstvu prachu a silný pach zatuchliny. Sedl si na okraj skoro rozbořené postele a s pohledem na svou dětskou postýlku se rozplakal jak malé dítě.

Poslední komentáře
30.07.2007 14:42:12: tahle povídka je naprosto skvělá, doufám že v ní budeš pokračovat. Co jsem četla nevím jestli se tom...
30.07.2007 11:03:36: pěkný moc pěkný vážně sssssssssssuper
23.07.2007 13:06:26: Moc pěkná kapitolka a strašně moc se těším na pokračování
15.07.2007 21:43:03: Skvela kapitola, dik za ni. Preji hodne inspirace a zdaru.